Konstelační seminář s 12 účastníky začal volným představením techniky konstelační práce. Potom jsem provedl rituální začátek otevření prostoru, povzbudil účastníky k vnitřní práci a přizval k účasti všechny potřebné elementy.
(Kazuistiky byly volně upraveny a anonymizovány pro zachování soukromí a důvěrnosti klientů. Uvedené případy jsou zjednodušené interpretace, skutečné případy jsou vždy komplexnější. Případná podobnost s kýmkoliv je náhodná. Je poměrně hodně lidí s danými či podobnými symptomy.)
- Žena 38 let, Pardubice. Zakázka na téma vztahu vnučka versus babička. Klientka řešila ženskou rodovou linii a nechtěný výchovný tlak babičky na vnučku. Klientka nevnímala dobře, že její maminka se snaží vychovávat její dceru pro ni nevhodným způsobem. V průběhu konstelační práce k sobě všechny tři generace žen našli cestu a vzájemné láskyplné pochopení.
- Žena 33 let, Praha. Zakázka na téma slabého otce. Klientka si stěžovala, že její otec je celoživotně slabý, slaboch, nemužný a trvale pod vlivem své dominantní matky. Tatínek klientky byl v konstelačním poli pod trvalým tlakem od své maminky. Cítil se neschopným. Ze strany maminky byl nepřijatým a zesměšňovaným. V konstelační práci se ukázalo, že maminka si prošla nějakými traumaty ze strany mužů a přenášela svůj hněv na muže zástupně na svého syna. Syn pod celoživotním tlakem své maminky byl nevhodným rodičovským vzorem pro svoji dceru, která to pak přenášela do svého života, a vnášelo ji to potíže do jejích partnerských vztahů. V rámci konstelační práce došlo na několika vrstvách k soucitu, k lítosti nad činy a k odpuštění. V poli se objevil archetyp ženství s projevy ublížení a msty, také se objevil archetyp mužství, které je neohrabané a mnohdy nevědomě ubližující. Také se v systému objevili padlí vojáci a muži, kteří se hrdinně obětovali pro své ženy, děti a rodiny. Došlo k procesu velkého uznání, včetně rituálního poklonění se žen mužským obětem války.
- Žena 38 let, Vysoké Mýto. Zakázka na váznoucí vztah mezi matkou a její starší dcerou. Mladší dcera byla u nohou matky i otce a starší dcera si udržovala odstup. Otec se cítil skrz mladší dceru svázaný. Matka se v systému cítila zmateně a rozdvojovala a dokonce roztrojovala se. Byla chvílemi reprezentována 3 postavami (z čehož dvě byly nepojmenované volné elementy). Systém tak naznačoval určitou rozpolcenost matky. Děti přebíhali mezi dvěma jejími částmi a vztahovali se k nim láskyplně. Třetí část matky pak vyčítala jiné její zbylé části určité její nedostatky. V procesu konstelace nakonec došlo ke smíření a přijetí všech tří částí maminky. Následně k pojmenování a ukotvení vztahů celé rodiny.
Na závěr jsem provedl rituální uzavření prostoru a vyzval přítomné k poděkování a vzpomínce na své předky v krátkém sdíleném příběhu.