(krize manželství) – kazuistika

Manželský pár Honza a Jitka od Hradce. Mají syna a řeší krizi.

(Jakákoliv podobnost s kýmkoliv je náhodná. Jména a místa jsou smyšlená. lidský příběh je pravdivý.)

Honza pracuje, živí rodinu, stará se o dům, má své koníčky, sport a kamarády. Je spíše skromný, do hospody zajde vzácně, raději si jde zaběhat, ale není dokonalý, má „své“ nároky na řádný chod domácnosti, aby bylo uklizeno a co jíst. A v tom je nekompromisně přísný. Protože maminka když byl malý tak to tak dělala, teď to samé očekává od své ženy. Ona (Jitka) nepracuje nebo jen občas na zkrácený úvazek. Ráda si kupuje drahé mobily a kabelky. Potřebuje se obklopovat statusovými hračkami a ty ukazovat svým kamarádkám. Chodí s nimi do kaváren a tam společně pomlouvají hrozné muže. Oprávněně, protože tento konkrétní muž odmítá domácí práce. … Jejich manželský vztah skřípe. On svoji ženu neustále poučuje o tom co má a nemá dělat, jak se má chovat. Vlastně ji tak trochu vychovává jako by byla malou holkou. Jí to zprvu imponovalo, že má vedle sebe „silného“ muže, ale po letech ji to už začíná vadit. Případný rozvod a život bez muže si umí představit a tak trochu se na to i připravuje. On je vlastně v pohodě a nejraději by nic neřešil. Důvod k rozvodu moc nechápe. … Celou dobu svého manželství bydlí tato rodinka společně v domě u jejích rodičů. Po rozvodu by muž musel odejít a ona by zůstala se synem „doma“ u svých rodičů. Brala by alimenty, o syna se starala spolu se svými rodiči a chodila na kafíčko s dalšími rozvedenými holkami povídat si o hrozných mužích.

JAKÁ BY BYLA VAŠE RADA pro toho MUŽE a jaká pro tu ŽENU?

Já tady vidím silnou vazbu na rodiče a původní rodinné systémy. Honza silně kopíruje nastavení své maminky a vyžaduje adekvátní ekvivalent od své ženy. Jitka je silně vázaná na svoji původní rodinu, vlastně z ní ještě nevystoupla a systemicky se chová jako zamrzlá „12letá holka“, která si bude raději hrát se svými hračkami nežli plnit nějaké povinnosti a odpovědnosti. Její OTEC nebo HONZA se pak v nejhorším o vše potřebné postará, vysvětlí, dá tomu řád, dá pokyny anebo alespoň nějak uspokojí kritické potřeby. Dokud je OTEC k dispozici a kryje dceři záda, tak vlastně dcera nemusí vyrůst. Dokud se žena nemusí (či nechce) plně opřít o svého muže a nechává si tam „zadní vrátka“ v podobě OTCE tak netvoří se svým mužem plnohodnotný manželský vztah.

Kromě jiného jsem doporučil tomuto páru se odstěhovat z domu Jitčiných rodičů (a to dokonce co nejdál od nich, aby kontakt s původní rodinou klesl z denní interakce na „rozumnou“ úroveň) a založit plnohodnotné, pevné a samostatné sídlo nové rodiny. Tak, aby manželé převzali za sebe odpovědnost a museli se o sebe navzájem opírat v důvěře, vzájemné pomoci a bez možnosti zadních vrátek. Aby jejich rodina byla jejich společným projektem do kterého oba rovnoměrně přispívají. A jejich rodiče se spíše jen z povzdáli na to nekriticky a shovívavě dívají.

šťastná rodina

Kdyby jste byli v podobné situaci, napište mi na

Četli jste vše? Prošli jste menu? Je to pro vás v pořádku? .. Napište mi.