Jsou ženy, co pohrdaní svými muži. Vychovávají je a poučují. Jsou matkami a učitelkami svých partnerů. A muži jsou jak malí kluci. Koledují si o to.
Čím dál více se setkávám s tímto vztahovým vzorcem. Na začátku vztahu je partnerství pěkné a pevné. Oba se milují, respektují a vychází si vstříc. Časem se však jejich vztah začne transformovat. Z muže se stává neschopný chlapeček, o kterého je potřeba se starat a vychovávat ho. Z milující ženy se stává přísná matka a vychovatelka. (Nejen dětí, ale svého muže)
Žena začne svého muže poučovat. Začne jej nenápadně úkolovat a hodnotit. „Pepo tohle jsi neudělal dobře“, „Umyj dnes nádobí“, „Sbírej si prádlo od postele“, „Ustel si“, „Vynes koš“, nebo začnou dávat zákazy „Nechoď dnes na fotbal“, „Nechoď do hospody“, „Kouření ti škodí, nekuř“, „Líp se oblékni, koukni jak vypadáš“, „Ohol se, jinak s tebou ven nejdu“
Ona to myslí dobře. Dělá to pro svého muže. Má ho ráda. Jinak by to nedělala. Je to projev její lásky. Jen ta láska se transformovala z milenecké na mateřskou. Ano mateřskou. To, co ke svému muži cítí se začne více a více podobat mateřské lásce. Jakoby, její muž byl malým klukem, kterého je potřeba vychovat, zlepšit. Dělá to pro jeho dobro. Vychová ho v jeho 40-50 letech lépe než jeho vlastní matka. Si myslí …
Proč jim partnerský vtah nefunguje? Ona si začne stěžovat, „Vždyť ten můj Pepa je jak malej kluk.“, „Já bych chtěla mít vedle sebe pořádnýho chlapa.“ A on si začne stěžovat „Ta moje je hrozná semetrika. Pořád po mě něco chce.“ .. Chlapi pak utíkají do hospody, do garáže, na fotbal, na ryby, ale nikoliv, že by je to tak hrozně bavilo, ale je to pro ně legální únik od svých partnerek s kterými je to doma k nevydržení. Z jejich pohledu, samozřejmě. Ženy pak zůstávají doma na vše samy a pláčou nad nešťastným vztahem.
Kde nastal problém? On si zvykl na její servis jako od maminky. On se převlékl z role muže do role chlapce. Ona se převlékla z role milenky do role maminky. Ani jeden to neudělal záměrně. Oba k tomu dohnala jejich výchova a aktuální společenské nastavení.
On byl vychován jako hodný chlapec svojí maminkou a zůstalo mu to. Ona byla vychována svojí maminkou jako schopná žena a zůstalo ji to. Tohle pak geneticky v další generaci předávají dál svým dětem. Jejich děti totiž doma vidí, že muž je slabý, prohrává, utíká z boje a žena je silná. Muž je doma úkolován, dehonestován a utíká pryč. Žena je ta, která se stará a pečuje o celu rodinu, o všechny. Společnost to tak vyžaduje, nebo ne? Takové, vzorce máme a dál předáváme. Pokud jste žena – matka, jak jste vychovala či vychováváte svého syna? Dávala jste mu servis tak dlouho až si zvykl na to, že ŽENY dávají servis? Vaše snacha vás za to nebude mít ráda. Bude mít doma od vás nekňubu.